Obsah

Pamětihodnosti

 

Zámecký park

Jedovatý strom - TIS ČERVENÝ

Po delší přestávce jsem se rozhodl vrátit k našemu malému seriálu, ve kterém Vás seznamuji s pozoruhodnými dřevinami zámeckého parku.

Pro dnešní seznámení jsem vybral tis červený. Svým vzrůstem patří mezi nejmenší stromy v našem parku a i ve volné přírodě nedosahuje výšky větší než 20 metrů. Ten v našem parku má výšku pouze 11 m a roste poněkud schován pod mohutným červeným bukem uprostřed parku.

Z předchozích řádků je jasné, že neobyčejné rozměry nebudou to, co je pozoruhodné na tisu, ale jeho vlastnosti. Tis je původní dřevina naší přírody, která se historicky vyskytovala poměrně běžně na našem území, ale se změnou hospodaření v posledních 200 letech se dostal na pokraj vyhubení a přežívá jen v několika rezervacích a ve volné přírodě je přísně chráněným druhem. Tis je vysoce jedovatý strom, který je schopen vyvolat smrtelné otravy. Jediná jeho nejedovatá část je červený míšek (nepravý plod), který má nasládlou chuť a láká ptáky, aby jej snědli. Uprostřed míšku je uložené semeno, které je sice jedovaté, ale pokud je spolknuté v celku, tak není schopné dostat jed přes svůj obal. Semeno je schopné klíčení až po projití zažívacím traktem ptáků, kteří jej takto přemisťují během trávení na poměrně značné vzdálenosti.

V omezené míře se dříve používal v lidovém léčitelství, například k potlačení střevních parazitů. Taková léčba však často končila smrtí pacienta a proto se už dávno tis v lidovém léčitelství nepoužívá. Jsou známy případy otravy i domácího skotu, který byl zaveden na pastvu do lesa, kde se vyskytoval tis.

Tis se přirozeně vyskytuje jako podrost pod listnatými stromy a přirůstá velmi pomalu, proto je dlouhověký a je doložen věk přes 2000 let. Jeho dřevo je nejtěžší ze všech dřev u nás přirozeně rostoucích stromů a čerstvě pokácený strom není schopen ani plavat na vodě. Díky hustým letokruhům zůstává extrémně pružný a tato jeho vlastnost byla důležitá pro nejznámější použití tisu v historii. Byl používán pro výrobu tzv. Velšských luků, což byly až180 cm vysoké luky, které proslavili angličtí lučišníci během stoleté války (1337-1453). Tito lučišníci bojovali i v bitvě u Kreščaku a měli velký podíl na anglickém vítězství a smrti českého krále Jana Lucemburského, který zde bojoval na straně Francouzů. Intenzita bojů byla během stoleté války tak velká, že byl tis v Anglii prakticky vyhuben a dřevo na výrobu luků muselo být dováženo například ze Španělska.

Další využití bylo v řezbářství, kde díky své výrazné červené barvě a vysoké mechanické odolnosti se používal k výrobě luxusního nábytku, střenek nožů nebo příborů. Vzhledem ke své jedovatosti měl zvýšenou odolnost i proti dřevokaznému hmyzu. Dobarvený na černo se používal jako náhrada ebenového dřeva tzv. Německý eben.

Dnes je hlavní využití tisu v zahradnictví pro jeho schopnost snášet zástin, silné znečištění ovzduší a schopnost snášet ořez, což je vhodné pro použití v živých plotech.

Tis rovněž patřil mezi dřeviny opředené mnoha pověstmi a často v souvislosti s posmrtným životem. Proto byly tisy vysazovány na hřbitovy, kdy schopnost tisu obrazit novými větvemi po odumření hlavního kmene má symbolizovat vzkříšení z mrtvých. Irští králové nosili kulatou tisovou brož, aby jim připomínala koloběh života a příchod nástupce na trůn.

tis červený tis červený tis červený - kůra

Dřeviny zámeckého parku - PLATAN JAVOROLISTÝ

Dnes bych Vás chtěl seznámit s dalším exotickým stromem rostoucím v zámeckém parku. Je jím platan javorolistý (Platanus x aderofolium ) rostoucí v blízkosti zámecké restaurace.

Náš exemplář zdaleka nedosahuje rozměrů největších exemplářů svého druhu, které mohou být až 45 m vysoké a obvod kmene mají přes 6 m. Proti nim je náš platan „prcek“ se svými 18,5 m výšky, 2,67 m obvodu a objemu 6,5 m3.

Důvodem našeho zájmu nejsou určitě jeho rozměry, ale jeho vlastnosti. První věc, kterou si návštěvník parku může všimnout je barevně velmi pestrá kůra. Starší borka šedozelené barvy se odlupuje ve velkých plátech a po odloupnutí odkrývá novou kůru jasně světlé krémové barvy. Tento kontrast staré a nové kůry dodává platanům nezaměnitelný atraktivní vzhled.

Listy platanu jsou značně velké až 25 x 24 cm s lesklým povrchem a tvarem připomínají listy javoru, z čehož byl odvozen i druhový název „javorolistý“. Nápadné jsou i plody, které jsou asi 10 mm velké kuželovité nažky uspořádané do kulovitých hlávek o velikosti více jak 3 cm zavěšené jako vánoční ozdoby. Po dozrání se hlávky rozpadají ještě na stromě, a protože jsou nažky na spodní straně hustě ochlupené, jsou větrem roznášeny na značné vzdálenosti.

Platan snáší extrémní znečištění ovzduší, dobře snáší ořez větví a v místech s dostatkem světla roste dobře do šířky. Tyto vlastnosti z něj dělají jeden z nejrozšířenějších parkových stromů nejen u nás, ale v celé Evropě, kromě Skandinávie. Navíc platan má tak zvaný světlý stín, což znamená, že propouští přes svou korunu více světla než například buky či javory. Pokud si na to ještě vzpomenete v příštím roce, až se stromy olistí, porovnejte střední část našeho parku, kde je podstatně větší tma se zástinem pod platanem.

Pro příjemný charakter stínu a schopnost růst do šířka se platan stal na konci 19. století a v první polovině 20. století oblíbeným stromem zahradních restaurací. Tato obliba se promítla i do názvu Protivínského piva „Platan 11%“ či ještě dnes do názvu mnoha hospod „Pod platanem“ či podobně. Dodnes je najdete v Ostravě, Příboře, Lednici, Praze či  Brně. Proto lze říci, že umístění našeho platanu v blízkosti „Zámecké restaurace“ je velice příhodné.

Dřevo z platanu je využíváno v uměleckém řezbářství, kde pro svou specifickou kresbu je používán například na intarzie, což jsou obrazy vytvářené skládáním různých druhů dřevěných dýh.

Platan byl posvátný strom pro staré Armény a Peršany, kde tvořil posvátné háje a měl přízvisko „Strážce ohně“.

Jistým tajemstvím je obestřen samotný původ platanu javorolistého. V  přírodě se platan javorolistý nikde nevyskytuje  a tak existují tři teorie o jeho původu. První předpokládá, že vznikl křížením platanu západního původem ze Severní Ameriky s platanem východním původem z východního Středomoří. Druhá předpokládá, že platan javorolistý je pouze zeměpisnou varietou platanu východního. Poslední teorie předpokládá, že platan javorolistý je přímý potomek v třetihorách rozšířeného a dochovaného ve zkamenělinách platanu javorovitého, který v přírodě vyhynul a dochoval se pouze v parcích.

Proto, až se v létě vrátí úporná vedra, vzpomeňte, že nejlepší stín je pod platanem.

            S pozdravem Jan Birgus

Platan javorolistý Platan javorolistý Platan javorolistý

 

 Největší strom zámeckého parku - DUB LETNÍ (KŘEMELÁK)

V dnešním vydání bych Vás chtěl upozornit na největší strom našeho zámeckého parku, kterým je dub letní (křemelák) rostoucí u plotu ZOD. Se svými rozměry 33 m výšky a 470 cm obvodu kmene se jedná skutečně o impozantní strom, který má objem dřeva přibližně 30 m3. Pro představu je to tolik, jako 30 kusů vzrostlých smrků, což už je menší lesík. Navíc ten objem je pouze přibližný, protože na tak velký strom jsem nenašel přesné tabulky pro výpočet objemu dřeva. Na druhou stranu má náš dub stále co dohánět, protože největší rostoucí dub letní v ČR má obvod  1020  cm. Jedná se o Žižkův dub v Náměšti nad Oslavou
s odhadovaným věkem 900 – 1000 let.

Dub letní je naše původní dřevina, která se přirozeně vyskytuje takřka v celé Evropě (kromě severních oblastí Skandinávie), dále v Malé Asii, na Kavkaze a pomístně i v severní Africe.

Je hodně podobný svému příbuznému dubu zimnímu, s kterým se příležitostně i kříží. Základním rozpoznávacím znakem je délka řapíku listu, kterou má dub letní podstatně kratší a délka stopky číšky žaludu, která je zase podstatně delší u dubu letního, a to až 7 cm.

Dřevo dubu letního je tvrdé s vysokou trvanlivostí, která je dána vysokým obsahem tříslovin. Pověstná je jeho odolnost proti hnilobě. Pokud je dubové dřevo trvale ve vodě tak zvaně zkamení a vydrží značnou dobu. Při vykopávkách Velkomoravských hradišť byly nalezeny dubové kůly zatlučené jako piloty v zátopových oblastech, na kterých se dodnes daly rozeznat letokruhy a měly stále vysokou pevnost. To znamená, že vydržely v zemi přibližně 1200 let. Dodnes se proto používá na vodní stavby, dále na parkety, obklady, trvanlivý nábytek z masivu, ale především na klasické sudy pro výrobu kvalitních vín
a především destilátů (například whisky ).

Vysoký obsah tříslovin má dub i v kůře, která se používá k léčení různých kožních nemocí, ale musí jít o kůru z mladých stromů. Dříve se z kůry získávalo tříslo i pro koželužny.

Dokonce i plody dubu, žaludy, mají vysoký obsah tříslovin, ale taky vysoký obsah škrobů a tuků a mají vysokou nutriční hodnotu. Třísloviny nevadí divočákům, sojkám a jiné lesní zvěři, pro které jsou žaludy vyhledávanou pochoutkou. V dobách velké bídy, například za 30.leté války či stalinského hladomoru na Ukrajině v 30. letech 20. století, i lidé mleli mouku z žaludů, kterou pak máčeli dlouho ve vodě, aby vyplavili třísloviny a stala
se poživatelnou.

Duby byly opředeny mnoha pověstmi a u starých Germánů byl dub symbolem boha blesku Thóra.

Takže až si připijete whisky, bourbonem, sherry či kvalitním vínem vzpomeňte, že museli zrát v dubových sudech.

Tentokrát s pozdravem „Na zdraví“ přeje Jan Birgus

Dub letní Listy a plod dubu letního

 

Pozoruhodné stromy zámeckého parku - JINAN DVOJLALOČNÝ

Chtěl bych vás krátce seznámit s pozoruhodnými stromy, které rostou v našem zámeckém parku. Jako první jsem vybral jinan dvojlaločný. Tento strom rozhodně nepatří k těm, kterých si v parku všimnete na první pohled. Je schovaný mezi větší „kolegy“ a ani barvou není nijak nápadný.

Pokud si však všimnete listí, působí velmi nezvykle a nemají v rostlinné říši obdoby. Přestože vypadají jako klasické listy, geneticky je jinan jehličnatý strom, kterému zjednodušeně řečeno srostlo jehličí (viz fotografie).Další zajímavostí je jeho extrémně starý původ. První jinany se objevují v zkamenělinách v karbonu a permu v prvohorách, což je zhruba před 300 miliony let. V období jury dosáhl masového rozšíření na celé severní polokouli a tvořil významný zdroj potravy býložravých dinosaurů. Své dinosauří souputníky však přežil až do dnešních dní a to v malé oblasti jihovýchodní Číny. Z botanického hlediska tato oblast byl skutečný „jurský park“na rozdíl od toho filmového, ale stromy nejsou tak akční jako Tyranosaurus rex. Po jeho objevení německým botanikem a lékařem Engelbertem Kaemferem v 17. století se znovu začal šířit po světě, ale tentokrát už jen jako parková dřevina. Pro výsadbu v parcích v moderní době má jednu výjimečnou vlastnost, a to schopnost snášet extrémní znečištění ovzduší. Jeho vědecký název Ginkgo vznikl zkomolením čínského názvu jin-sing což v doslovném překladu znamená stříbrná meruňka.

Tím však pozoruhodné vlastnosti jinanu nekončí. Další z nich je to, že jednotlivé stromy mají oddělené pohlaví. Takže každý jednotlivý strom je buď samec nebo samice. Ten v  našem parku je samec. Obecně se v parcích vysazují spíše stromy samčího pohlaví, protože dužnaté obaly plodů samičích stromů po dozrání silně zapáchají a mohou vyvolat i podráždění pokožky.

Další výrazné využití jinanu je farmacie. Sbírají se listy, které obsahují kolem 60 druhů biologicky aktivních látek a  díky schopnosti rozšiřovat cévy se používá preventivně k léčení infarktů, mozkových příhod a degenerativních nemocí spojených se stárnutím. V každé lékárně koupíte přípravky vyrobené z listí jinanu většinou pod názvem, který obsahuje vědecký název ginkgo.

Poslední oblastí, kterou bych chtěl zmínit, a kde se jinan objevuje, je literatura. Ti z vás, kteří v mládí četli knihy Jaroslava Foglara si možná vzpomene, že v knize „Stínadla se bouří“ se objevili Uctívači ginga, kteří jako odznak používali listy jinanu, pro svůj nezaměnitelný tvar. Johann Wolfgang Goethe složil báseň, kterou přímo nazval „Ginkgo biloba“, a kde jej inspirovala symetrie listů jinanu, jako symbol lásky a přátelství dvou lidí.

Jedinec rostoucí v našem parku dosahuje výšky 24 m, průměru v spodní části kmene 0,7 m a jeho celkový objem je okolo 4,5 m3.

Vzhledem k tomu, že se nejčastěji setkávám s požadavky na odstranění co největšího počtu stromů, protože mají listí, semena a jiné „neřádstvo, které obtěžuje a znečišťuje naše bazény a podobně jsem chtěl upozornit na to, že i stromy mohou v sobě skrývat zajímavý příběh. Tím samozřejmě nemluvím o stromech odumírajících a ohrožující své okolí.

Ing. Jan Birgus

Jinan dvojlaločný Jinan dvojlaločný Jinan dvojlaločný